SLOVNÍK
Slovníček z oblasti světelné techniky. Tematicky je členěn na následující části:
Zrak a vidění
Světlo a barva
Osvětlovací zařízení
Osvětlovací soustavy
ZRAK A VIDĚNÍ
Zrakový výkon
je množství podnětů zpracovaných zrakem za jednotku času.
Zraková pohoda
stav, kdy náš zrak zaznamenává subjektivně komfort vyvolaný světelným prostředím.
Zrakový úkol
vizuální prvky vykonávané činnosti.
SVĚTLO A BARVA
Světelný tok Φ
Světelný tok je fotometrická veličina odvozená z hodnoty zářivého toku Φe a vyjadřuje schopnost způsobit zrakový vjem. Charakterizuje světelný výkon záření či jeho zdroje s tím, že je do úvahy zahrnuta citlivost lidského oka na jednotlivé složky barevného spektra.
Jednotkou je lumen (lm). Jeden lumen je světelný tok vysílaný do prostorového úhlu jednoho steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost ve všech směrech je jedna kandela. (Světelný tok svíčky je 13 lm, stowattové žárovky 1000 lm).
Zářivý tok
Zářivá energie procházející danou plochou za jednotku času. Jednotkou zářivého toku je watt (W).
Svítivost I
Podíl světelného toku dΦ, který zdroj vyzařuje do části prostorového úhlu dΩ v daném směru, a velikosti této části prostorového úhlu. Jednotkou je kandela (cd). Svítivost svíčky je přibližně 1 cd, odtud tedy pochází její název.
Jas L
Fotometrická veličina, na kterou bezprostředně reaguje zrakový orgán. Je daná vzorcem
L = d2Φ/dA cos θ dΩ
kde je
L – jas v daném směru nebo v daném bodě povrchu,
dΦ – světelný tok přenášený elementárním svazkem procházejícím daným bodem a šířící se daným
prostorovým úhlem dΩ v daném směru,
dA – plocha příčného řezu svazkem, který obsahuje daný bod,
dΩ – prostorový úhel,
θ – úhel mezi normálou plochy řezu a směrem svazku.
Jednotkou je kandela (cd) · 1 m-2.
Kontrast jasu
Fotometrická veličina mající vztah ke kontrastu jasnosti. Je to podíl jasu předmětu, který pozorujeme a jasu nebližšího okolí tohoto předmětu. Nebo podíl rozdílu obou takových jasů k jasu okolí. Kontrast jasu můžeme definovat jako poměr jasů C1 = (L2/L1) (platí pro časově následné podněty), nebo podle vztahu C2 = (L2 – L1)/L1 (platí pro současně pozorované povrchy).
Osvětlenost, Intenzita osvětlení (v bodě povrchu) E
Je fotometrická veličina definovaná jako světelný tok dopadající na jednotku plochy. Je tedy podílem světelného toku dΦ (v lumenech) a plochy (v metrech čtverečních).
Jednotkou je 1 lux (lx).
Osvětlení jednoho luxu je vyvoláno světelným tokem jednoho lumenu rovnoměrně rozprostřeného na ploše 1 m2.
Běžná hodnota osvětlení ve vnitřních prostorách se pohybuje v rozmezí 100–2000 lx, ve slunečný letní den na volném prostranství lze naměřit hodnoty větší než 70 000 lx (v zeměpisné šířce ČR). Jasná měsíční noc při úplňku představuje osvětlenost do 0,5 lx.
Průměrná osvětlenost E
Osvětlenost, která je zprůměrovaná na stanoveném povrchu (jednotka lx).
V praxi může být průměrná osvětlenost stanovena buď jako podíl celkového světelného toku dopadajícího na povrch a jeho celkové plochy, nebo jako střední hodnota osvětlenosti v reprezentativním počtu bodů na povrchu.
Udržovaná osvětlenost Em
Minimální průměrná osvětlenost (jednotka lx). Hodnota průměrné osvětlenosti, pod kterou nechceme, aby osvětlenost klesla. Je to průměrná osvětlenost v okamžiku, kdy bude provedena údržba.
Počáteční osvětlenost Ei
Průměrná osvětlenost na stanoveném povrchu ve zcela osvětlovací soustavě (jednotka lx).
Kulová osvětlenost (v bodě) Eo
Celkový světelný tok dopadající na celý povrch velmi malé koule umístěné ve stanoveném bodě dělený plochou povrchu této koule (jednotka lx).
Polokulová osvětlenost (v bodě) Ehs
Celkový světelný tok dopadající na zakřivený povrch velmi malé polokoule umístěné ve stanoveném bodě dělený plochou povrchu této zakřivené části polokoule (jednotka lx).
Válcová osvětlenost (v bodě, ve směru) EZ
Celkový světelný tok dopadající na plášť velmi malého válce umístěného ve stanoveném bodě dělený povrchem pláště tohoto válce (jednotka lx).
Poloválcová osvětlenost (v bodě) ESZ
Celkový světelný tok dopadající na zakřivený povrch velmi malého poloválce umístěného ve stanoveném bodě dělený plochou zakřiveného povrchu tohoto poloválce (jednotka lx).
Rovnoměrnost (jasu, osvětlení) Uo
Poměr minimální a průměrné osvětlenosti (jasu) povrchu.
Srovnávací rovina (srovnávací plocha)
Rovina, na které se měří nebo určuje osvětlenost.
Omezující oslnění
Oslnění, které zhoršuje viditelnost předmětů, ale nemusí nutně způsobovat nepohodu.
Podání barev
Jde o vliv typu světla (umělého) na vjem barvy předmětů. Lepší podání barev umožňuje přesnější rozeznání barev.
Všeobecný index podání barev Ra
Znamená hodnocení věrnosti barevného vjemu, který vzniká osvětlením z nějakého světelného zdroje, v porovnání s tím, jaký barevný vjem by vznikl, pokud by zdrojem bylo Slunce. Hodnota Ra je od 0 do 100. Hodnota Ra=0 znamená, že při tomto osvětlení nerozeznáváme barvy. Naproti tomu Ra=100 znamená, že jde o světelný zdroj, který umožňuje naprosto přirozené podání barev.
Trichromatické složky (barevného podmětu)
Množství tří měrných barevných podnětů v dané trichromatické soustavě potřebné k vyrovnání s barevným vjemem uvažovaného podnětu. Ve standardních kolorimetrických soustavách CIE se trichromatické složky barevného podnětu označují X, Y, Z a X10, Y10, Z10.
Trichromatické souřadnice
Podíl každé ze tří trichromatických složek k jejich součtu. Protože součet tří trichromatických souřadnic je 1, postačují dvě z nich pro definici dané chromatičnosti. Ve standardních kolorimetrických soustavách CIE jsou trichromatické souřadnice označeny symboly x, y, z a x10, y10, z10.
Teplota chromatičnosti Tc
Je fyzikální veličina používaná jako charakteristika světla se spektrem blízkým spektru absolutně černého tělesa, jehož záření má stejnou chromatičnost jako daný barevný podnět. Jednotkou je kelvin (K).
Tc u LED diod
LED diody jsou dnes běžně vyráběny v různých barevných provedeních. Barva je u nich ovlivněna druhem polovodiče a fotonů, které se z nich uvolňují. Při vysoké energii se uvolňuje modré světlo, červené při nízké energii. LED diody jsou typické svou monochromatičností a mají dominantní vlnovou délku. Bíla barva se u LED diod dosahuje mísením barev nebo fotoluminiscencí. To je důvod, proč je možné vyrábět LED diody s různou barevnou teplotou.
Činitel odrazu (pro dopadající záření daného spektrálního složení, polarizace a geometrického uspořádání) ρ
Podíl odraženého zářivého nebo světelného toku a dopadajícího toku za daných podmínek (jednotka 1).
Činitel prostupu (pro dopadající záření daného spektrálního složení, polarizace a geometrického uspořádání) τ
Podíl procházejícího zářivého nebo světelného toku a dopadajícího toku za daných podmínek (jednotka 1).
Činitel pohlcení α
Podíl pohlceného zářivého nebo světelného toku a dopadajícího toku za daných podmínek (jednotka 1).
Fotometrie
Je částí optiky, která se zabývá viditelným světlem z hlediska jeho působení na zrakový orgán. Veličiny, které určují velikost tohoto působení na lidské oko, se označují jako fotometrické veličiny. Mezi fotometrické veličiny řadíme např. svítivost zdroje, světelný tok nebo osvětlení.
Eulumdat
Sjednocený elektronický formát obsahující křivky svítivosti svítidla. Slouží přímo pro import do výpočetních programů pro osvětlení (např. Dialux). Většina výrobců a prodejců osvětlení nabízí tento formát pro své produkty volně ke stažení na svých www stránkách.
Limit činitele oslnění (podle GR) RGL
Horní limit činitele oslnění podle systému hodnocení oslnění CIE (GR).
Rušivé světlo
Jakékoli člověkem vytvořené světlo, které má nežádoucí vedlejší účinky (oslnění, pronikání světla do příbytků atd.). Specificky se toto označení používá pro rozptyl světla ze svítidel veřejného osvětlení, příliš silného nasvícení reklamních ploch, nešetrného architektonického osvětlení, sportovišť, parkovišť. Je to světlo neužitečné, které svými kvantitativními, směrovými nebo spektrálními vlastnostmi v dané situaci zvětšuje obtěžování, nepohodu, rozptýlení nebo omezuje schopnost vidět nejdůležitější informace.
Limit indexu oslnění (podle UGR) RUGL
Horní limit indexu oslnění podle systému jednotného hodnocení oslnění CIE (UGR).
OSVĚTLOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Umělý světelný zdroj
Zdroj optického záření, který je zpravidla viditelný.
Předřadník
Zařízení zapojené v napájecím obvodu, které slouží k přizpůsobení parametrů obvodu, například omezení proudu.
Svítidlo
Technické zařízení, ve kterém dochází k rozdělování, filtrování nebo změně světla vyzařovaného jedním nebo více světelnými zdroji a zároveň obsahuje, vedle světelných zdrojů samotných, veškeré díly nutné pro upevnění a ochranu světelných zdrojů. Pokud je to potřeba, jeho součástí jsou i pomocné obvody, včetně prostředků pro jejich připojení k síti.
Jmenovitý světelný tok (typu světelného zdroje)
Hodnota počátečního světelného toku určitého druhu světelného zdroje, kterou uvádí výrobce nebo odpovědný prodejce pro jeho provoz za daných podmínek (jednotka lm).
Měrný světelný výkon zdroje η
Znamená, jaké množství světla se vyrobí z jednotky energie. Je dán podílem světelného toku zdroje v lumenech k elektrickému příkonu ve watech. Jednotka je lm · W-1.
(provozní) Účinnost (svítidla) RLO
Podíl celkového světelného toku svítidla, které se měří za určených praktických podmínek, včetně příslušných zdrojů a zařízení, a součtu jednotlivých světelných toků těchto zdrojů svítících se stejným zařízením mimo svítidlo za stanovených podmínek.
Činitel využití (osvětlovací soustavy, pro srovnávací rovinu) FU
Je vyjádřený podílem světelného toku dopadajícího na srovnávací rovinu a součtu jednotlivých světelných toků světelných zdrojů osvětlovací soustavy.
Činitel stárnutí světelného zdroje FLLM
Podíl světelného toku světelného zdroje v dané době jeho života a počátečního světelného toku. (někdy se označuje zkratkou LLMF)
Činitel funkční spolehlivosti světelného zdroje FLS
Podíl z celkového počtu zdrojů, které zůstávají v provozu v dané době při definovaných podmínkách a četnosti spínání. (někdy se označuje zkratkou LSF)
Udržovací činitel svítidla FLM
Podíl (provozní) účinnosti svítidla v dané době a jeho počáteční (provozní) účinnosti. (někdy se označuje zkratkou LMF)
LB faktory
Jedná se o životnostní charakteristiky LED svítidel. Např. údaj ke svítidlu L80B50 po 75000 hod. při 25°C znamená, že u daného svítidla provozovaného při teplotě okolí 25°C dojde po 75 tisících hodinách provozu u poloviny LED čipů k poklesu světelného toku pod 80%.
Předřadný přístroj/předřadné zařízení
Části, které jsou nutné k řízení elektrického provozu světelného zdroje (zdrojů).
Měrný výkon svítidla l
Podíl světelného toku vyzařovaného svítidlem a příkonu světelných zdrojů a připojených obvodů ve svítidle (jednotka lm · W-1). Tedy kolik vydá svítidlo světla na 1 W příkonu.
Úhel clonění
Úhel mezi vodorovnou rovinnou a prvním směrem pohledu, při němž jsou přímo viditelné svítící části světelných zdrojů ve svítidle. (jednotka: stupeň). Doplňkový úhel k úhlu clonění se nazývá úhel vyzařování.
OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY
Celkové osvětlení
Rovnoměrné osvětlení celého prostoru bez zohlednění zvláštních místních požadavků (jako např. pracovní stůl).
Místní osvětlení
Osvětlení určené ke konkrétnímu zrakovému úkolu, které doplňuje celkové osvětlení a je samostatně ovládané.
Nouzové osvětlení
Osvětlení, které je určeno jako náhrada normálního osvětlení v případě poruchy v napájecí síti.
Stroboskopický jev
Změna pohybu nebo vzhledu objektu, který se pohybuje, při jeho osvětlení světlem časově proměnné intenzity. Tato změna je jen zdánlivá, ve skutečnosti nenastává.
Udržovací činitel
Podíl počáteční průměrné osvětlenosti soustavy a průměrné osvětlenosti pracovní roviny po určité době používání osvětlovací soustavy, pokud jsou jinak podmínky zachovány.
Plán údržby
Souhrn instrukcí, které určují cyklus údržby osvětlovací soustavy a stanovují obslužné postupy (jak často čistit svítidla, vyměňovat zdroje a obnovovat povrchy v daném prostoru).
Roční doba provozu to
Znamená počet hodin za rok, během nichž jsou v provozu světelné zdroje, (jednotka je h – hodina)
Nouzové únikové osvětlení
Typ nouzového osvětlení, které zajišťuje osvětlení prostor v případě výpadku normálního osvětlení tak, aby ummožnilo vidění lidem opouštějícím prostor anebo lidem snažícím se ukončit potenciálně nebezpečnou činnost před odchodem.
Nouzový východ
Východ, který je určený k použití v případě nouze.
Úniková cesta
Cesta, která je určená k úniku v případě stavu nouze.
Síť kontrolních bodů pro měření a výpočty
Přesně stanovené uspořádání bodů pro výpočet a měření a jejich počet v každém rozměru srovnávací plochy nebo roviny.
Nouzové osvětlení prostorů s velkým rizikem
Typ nouzového únikového osvětlení, které během výpadku normálního osvětlení umožňuje vidění lidem v potenciálně nebezpečné situaci a umožňuje jim ukončit činnost.
Osvětlovací soustava
Souhrn technických prostředků (světelné zdroje, předřadníky, svítidla a ovládání), které slouží k osvětlení vybraného prostoru, včetně zařízení požadovaného pro instalaci a provoz během života OS.
Protipanické osvětlení
Typ nouzového osvětlení, jehož úkolem je zabránit vzniku paniky a vytvořit dostačující světelné podmínky pro nalezení směru k únikové cestě.
Provozní doba
Doba, během které spotřebováváme elektrickou energii. (jednotka je 1h – hodina)
Náhradní osvětlení
Typ nouzového osvětlení, které v případě výpadku normálního osvětlení umožňuje pokračování v normálních činnostech bez zásadní změny.
Bezprostřední okolí úkolu
Pás, který obklopuje místo zrakového úkolu uvnitř zorného pole.
Místo zrakového úkolu
Místo, kde se zrakový úkol vykonává.
Luxmetr
Přístroj, který slouží k měření osvětlenosti.
Jasoměr
Přístroj, který slouží k měření jasu.
ZDROJE A REFERENCE
Prof.Ing. J.Habel, DrCS., Ing. K. Dvořáček, Ing. V. Dvořáček, Ing. P. Žák, Ph.D., Světlo a osvětlování. FCC Public s.r.o. 2013
Ing. Henrietta PŘIBÁŇOVÁ, MUDr. Ariana LAJČÍKOVÁ, CSc. – státní zdravotní ústav, Umělé osvětlení vnitřního prostředí, 3.1. 2003 (http://elektro.tzb-info.cz/osvetleni/1303-umele-osvetleni-vnitrniho-prostredi)
Wikipedie, Optika/světlo/fotometrické veličiny, 2014 – 2017
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, ČSN EN 12665, březen 2012